Pylová alergie – trápení, které každoročně postihuje stále více lidí. Neustálé kýchání, vodnatá rýma, slzení, svědění očí, kůže i sliznic, někdy i dušnost a kašel. Tyto obtíže zná až třetina populace vyspělých zemí a jejich výskyt neustále narůstá. Alergie na pyl je dnes nejčastější alergickou chorobou vůbec.
Proč tomu tak je? Za nárůstem počtu alergiků stojí kombinace mnoha faktorů moderního světa. Genetické predispozice, které se vyvinuly v průběhu evoluce jako obranný mechanismus proti parazitům, se v dnešním přehnaně čistém a hygienickém prostředí paradoxně obrací proti nám. Imunitní systém více reaguje na neškodné podněty ze zevního prostředí, jako jsou právě pyly. Výraznou roli hraje i znečištěné ovzduší, klimatické změny prodlužující pylovou sezónu či vyšší koncentrace agresivních pylů. Svůj podíl má i stres, nezdravý životní styl nebo narušení přirozené mikroflóry.
Výsledkem je nejen výrazné zhoršení kvality života v době pylové sezóny, ale i mnohamilionové náklady na léčbu a ztráty způsobené pracovní neschopností. Každý třetí alergik trpí několik měsíců v roce, každý desátý celoročně. Neléčená pylová alergie se často zkomplikuje rozvojem průduškového astmatu, zánětů dutin nebo středního ucha. Nejvíce ohrožené jsou děti, u nichž alergie může brzdit tělesný růst i mentální vývoj.
I přes nesporné pokroky medicíny zůstává pylová alergie nevyléčitelná. Znamená to snad, že jsou alergici odsouzeni ke celoživotnímu utrpení a závislosti na lécích? Není možné se alergie zcela zbavit? Odpověď zní: Ano, je to možné, ale chce to komplexní a systematický přístup.
Cílem tohoto článku je proto zmapovat nejnovější poznatky o příčinách a mechanismech vzniku pylové alergie, shrnout možnosti moderní diagnostiky a podat ucelený přehled dostupných léčebných metod – od klasické farmakoterapie přes slibnou alergenovou imunoterapii až po podpůrné alternativní přístupy. Stranou nezůstanou ani preventivní opatření a praktické rady pro zvládání alergie v každodenním životě.
Ačkoliv článek vychází z vědeckých poznatků, je psán srozumitelným jazykem s cílem být užitečným průvodcem a zdrojem inspirace pro všechny, kdo s pylovou alergií bojují – ať už jako pacienti, jejich blízcí nebo zdravotníci. Přeji všem hodně sil a motivace na této náročné cestě. Věřím, že informace a rady v tomto článku vám pomohou alergii nejen zvládat, ale časem nad ní i zvítězit.
Pylová alergie: příčiny, mechanismy, příznaky
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, které jsou za normálních okolností neškodné. Tyto látky se nazývají alergeny. V případě pylové alergie jsou alergeny bílkoviny obsažené v pylových zrnech, která se uvolňují z prašníků květů během jejich opylování. Pyly trav, obilovin, plevelů a některých stromů patří mezi nejčastější vzdušné alergeny vůbec.
Co se vlastně děje v těle při alergické reakci? Pokud má člověk genetické predispozice k alergii, jeho imunitní systém začne při opakovaném setkání s alergenem (tzv. senzibilizaci) tvořit specifické protilátky typu IgE. Ty se navážou na žírné buňky v tkáních a na bazofily v krvi. Při dalším kontaktu s alergenem se spustí bouřlivá reakce – žírné buňky a bazofily vylévají své agresivní látky jako histamin, serotonin a další mediátory zánětu. Ty pak způsobují typické alergické potíže.
Klíčovou roli v rozvoji alergie hraje kombinace vrozených (genetických) a vnějších faktorů prostředí. Dědičná dispozice k alergii se odborně nazývá atopie. Pokud jsou oba rodiče alergici, jejich dítě bude s 60-80% pravděpodobností také alergik. Důležité je také načasování – čím dříve a čím intenzivnějšímu kontaktu s alergeny je dítě vystaveno, tím spíše se u něj alergie vyvine. Z vnějších faktorů se uplatňuje znečištěné ovzduší zplodiny a cigaretovým kouřem, přehnaná hygiena, nadužívání antibiotik, stres, obezita, málo pohybu venku, západní strava s nízkým obsahem vlákniny a antioxidantů.
Pylová alergie se může projevit kdykoliv od útlého dětství po dospělost, nejčastěji však v předškolním a školním věku. Příznaky se dostavují náhle, většinou do 15 minut po kontaktu s pylem. Může jít o:
- svědění, pálení a slzení očí, světloplachost, otoky víček (alergická konjunktivitida)
- vodnatou rýmu, kýchání, pálení a svědění v nose a nosohltanu, pocit plného nosu (alergická rinitida)
- svědění rtů, jazyka, patra, pocit knedlíku v krku (alergická faryngitida)
- suchý dráždivý kašel, dušnost, ztížené dýchání, pískoty (alergické astma)
- kopřivku, ekzémy, otoky kůže (alergická dermatitida)
- zduřelé a pobolívající uzliny na krku, únavu, nesoustředěnost, poruchy spánku
Příznaky se různě kombinují, člověk nemusí mít všechny. Jejich intenzita kolísá dle koncentrace pylů v ovzduší. Neléčené obtíže vyčerpávají, zhoršují výkonnost a psychický stav. Časem se mohou rozvinout komplikace jako je ztráta čichu, chronický zánět dutin, nosních a ušních mandlí, středního ucha, neprůchodnost nosu, rozedma plic nebo astma. Déle trvající alergický zánět dýchacích cest zvyšuje i riziko vzniku infekce.
Pylovou alergií trpí v ČR každý pátý člověk a počet stále narůstá. Je proto důležité nepodceňovat její včasné příznaky, podstoupit alergologické vyšetření a zahájit účinnou léčbu dříve, než se rozvinou komplikace a alergie se stane celoživotní přítěží. Vyléčit se dá, ale chce to trpělivost, spolupráci s lékařem a ochotu změnit i svůj životní styl, jak si ukážeme v dalších kapitolách.
Diagnostika pylové alergie: kdy, kde a jak
Má váš nos a oči svou vlastní vůli? Kýcháte a slzíte, sotva vystrčíte hlavu ven? Možná je na čase navštívit lékaře a nechat se vyšetřit na alergii. Čím dříve se diagnóza stanoví, tím účinnější může být léčba a tím méně komplikací hrozí do budoucna.
Na koho se obrátit? V první linii je to praktický lékař, u dětí pediatr. Ti by měli při podezření na alergii provést základní vyšetření a případně vás odeslat ke specialistovi – alergologovi a klinickému imunologovi. Ten disponuje širšími diagnostickými možnostmi a zkušenostmi.
Základem je důkladné odebrání anamnézy – lékař se vás vyptá, kdy a za jakých okolností se příznaky objevují, jak dlouho trvají, co je zhoršuje a co naopak uleví. Zajímá ho i výskyt alergií a astmatu v rodině, průběh vašeho těhotenství a porodu, způsob kojení a výživy v útlém věku, prodělané infekce, užívané léky, domácí mazlíčci, prostředí, v němž žijete a pracujete. Ptá se i na váš životní styl – stravování, pohyb, kouření. To vše mu poskytne vodítka k odhalení možných příčin vašich potíží.
Dalším krokem je fyzikální vyšetření – pohled, pohmat, poklep a poslech. Lékař si všímá otoků, zabarvení kůže a sliznic, posuzuje průchodnost nosu, kvalitu dechu, případně projevy na kůži. Důležité je i orientační vyšetření plic a srdce, krku, uší, dutin, mízních uzlin.
K potvrzení diagnózy alergie slouží kožní testy. Aplikují se kapky s alergeny na předloktí a jemně se vpraví do kůže. Za 15-20 minut se odečítá případná alergická reakce – zarudnutí a pupen podobný komářímu štípnutí. Kožní testy jsou levné a většinou spolehlivé, ale jsou nevhodné např. v těhotenství, při některých kožních chorobách nebo při užívání některých léků.
Testy z krve zase měří hladiny specifických IgE protilátek proti jednotlivým alergenům. Výhodou je, že je lze provést kdykoliv bez ohledu na užívané léky, nevýhodou je, že jsou dražší a výsledky jsou k dispozici až za několik dní.
Dalšími testy z krve jsou např. vyšetření celkového IgE (ukazatel síly alergické přecitlivělosti), krevní obraz (odhalí zmnožení bílých krvinek – eozinofilů), CRP (marker zánětu). Někdy je třeba vyloučit i jiné diagnózy, např. anatomické změny v nose, polypy, nádory, hormonální poruchy.
V indikovaných případech se provádí i provokační testy – pacient se vystaví podezřelému alergenu a sleduje se jeho reakce. K průkazu alergického astmatu se používá měření průtoku vzduchu v plicích před a po podání alergenu.
Získané informace lékař komplexně posoudí a určí, zda jde skutečně o alergii a na co. Někdy příznaky mohou imitovat jiné choroby jako chronickou rýmu, sinusitidu, neštovice nebo lékové nežádoucí účinky. Proto je diferenciální diagnostika tak důležitá. Pomůže zacílit léčbu skutečně na příčinu a ne jen na symptomy.
Na základě správné diagnózy pak lékař ve spolupráci s pacientem stanoví krátkodobý i dlouhodobý léčebný plán. Zohlední přitom tíži příznaků, věk, celkový zdravotní stav, typ a počet alergenů i pacientovy preference. Moderní medicína nabízí široké spektrum možností – o nich si povíme v následující kapitole.
Klasická léčba pylové alergie a její úskalí
Základní kámen léčby pylové alergie tvoří farmakoterapie – užívání léků k potlačení alergické reakce a úlevě od příznaků. Existuje široká paleta léků s různými mechanismy účinku, které se dají kombinovat a přizpůsobovat individuálním potřebám pacienta.
Nejčastěji užívanými léky jsou antihistaminika. Blokují účinky histaminu, který se vyplavuje z žírných buněk při alergické reakci a způsobuje svědění, otoky a sekreci hlenu. Antihistaminika tak rychle uleví od kýchání, svědění nosu a očí, vodnaté rýmy. Užívají se v tabletách (Zyrtec, Xyzal, Aerius, Claritine aj.), kapkách nebo sprejích do nosu a očí (Livostin, Cromohexal aj.). Nežádoucím účinkem může být únava a ospalost, sucho v ústech, poruchy soustředění. U místních forem se to stává zřídka.
Intranazální kortikosteroidy působí protizánětlivě přímo v nosní sliznici. Omezují tvorbu hlenu, otok a svědění, ale nastupují pomaleji. Hodí se proto k dlouhodobé a preventivní léčbě. V nízkých dávkách jsou bezpečné, ale při vyšších hrozí při dlouhodobém užívání ztenčení sliznice, krvácení z nosu, vzácně poruchy růstu u dětí. Typickými zástupci jsou Avamys, Nasacort, Flixonase.
Dekongestiva neboli nosní kapky na bázi nafazolinu nebo xylometazolinu slouží ke krátkodobé úlevě od ucpaného nosu. Stahují překrvenou sliznici, ale neřeší příčinu potíží. Při užívání delším než 1 týden hrozí návyk a rozvoj tzv. rhinitis medicamentosa – zduření sliznic po vysazení kapek.
Antileukotrieny (Singulair, Accolate) představují další protizánětlivý lék, vhodný zejména u pacientů s alergickou rýmou a astmatem současně. Omezují účinky leukotrienů, dalších látek přispívajících k alergickému zánětu.
Při léčbě alergie je důležité rozlišovat úlevovou (záchrannou) a preventivní (controller) medikaci. Rychle působící léky jako antihistaminika a dekongestiva ulevují od akutních příznaků, ale neřeší zánětlivé změny v pozadí. Ty naopak ovlivňují kortikosteroidy a antileukotrieny. Jejich účinek nastupuje pomalu, ale přetrvává dlouho. Proto se při sezónní pylové alergii začíná užívat několik týdnů před očekávaným nástupem pylové sezóny.
Každý lék s sebou nese i potenciální rizika, zvláště pokud se užívá dlouhodobě nebo nadměrně. U antihistaminik je to únava a útlum, u kortikosteroidů ztenčování sliznic a kůže, u dekongestiv návyk a paradoxní zduření po vysazení. Pacienti by proto měli užívat jen léky předepsané lékařem, v doporučeném dávkování a sledovat svůj zdravotní stav. Samoléčba bez konzultace s lékařem může vést ke zhoršení obtíží.
Ani ta nejlepší symptomatická léčba však neovlivní vlastní příčinu alergie – přecitlivělý imunitní systém. K tomu slouží alergenová imunoterapie, o níž se dočtete v jedné z příštích kapitol. Než se k ní ale dostaneme, zmíníme i možnosti nekonvenční medicíny při zvládání alergie. Právě o nich bude řeč v následující části.
Alternativní a doplňkové metody v terapii alergie
Vedle klasické medicíny existuje i řada alternativních a komplementárních přístupů, které mohou pomoci zvládat pylovou alergii. Ačkoliv jejich účinnost nebývá vždy potvrzena vědeckými důkazy, mnozí pacienti je vyhledávají jako doplněk ke standardní léčbě. Pojďme se na některé z nich podívat blíže.
Fytoterapie využívá léčivé účinky rostlin ve formě čajů, tinktur, sirupů, mastí. Při pylové alergii se osvědčil např. extrakt z přesličky rolní, který působí protizánětlivě a posiluje imunitu. Přeslička rolní obsahuje křemík, flavonoidy a saponiny. Zinek a quercetin z černého bezu pomáhají snižovat tvorbu histaminu. Antihistaminové a protizánětlivé působky obsahuje i kopřiva, bez černý, jitrocel, podběl, černý rybíz. Směsi bylin ve formě nosních sprejů (Sinupo) ulevují od ucpaného nosu.
Homeopatie vychází z principu podobnosti a podávání extrémně zředěných látek s cílem stimulovat samouzdravující síly organismu. Častými homeopatiky při alergii jsou např. Allium cepa (cibule), Euphrasia (světlík), Pulsatilla, Arundo, Ambrosia při senné rýmě, Apis (včela) při otocích. Homeopatika většinou předepisuje zkušený homeopat na základě celkového obrazu pacienta.
Tradiční čínská medicína (TCM) nahlíží na alergii jako na nerovnováhu v okruhu plic a sleziny a jeho zeslabení vnějším patogenním větrem. Používá kombinace bylin ve formě odvaru, prášků, pilulek. Časté směsi jsou např. Xiao Qing Long Tang, Cang Er Zi San, Xin Yi San, Yu Ping Feng San. Součástí léčby je i akupunktura, akupresura či baňkování specifických bodů na drahách plic. Cílem je posílit ochrannou čchi a odblokovat stagnaci.
Ájurvéda vidí pylovou alergii podobně jako poruchu rovnováhy v dóši Kápha. K harmonizaci používá kúry s kličním olejem, gheem, směsi koření (Trikatu) a bylin (Sitopladi, Sitopaladi), nosní olejové kapky (Anu Thailam), masáže, vnější očistné procedury (Pančakarma) i úpravu životosprávy. Doporučují se teplé, lehce stravitelné pokrmy, vyloučení mléčných výrobků, chlazených nápojů, většího množství sladkostí.
Respirační fyzioterapie a jóga využívají specifická dechová cvičení (pránájáma), která pomáhají zlepšit ventilaci plic, uvolnit a posílit dýchací svaly a zklidnit zánětlivou reakci. Při pylové alergii se osvědčuje např. stříkavý dech (Kapalabhati), Anuloma Viloma (střídavé dýchání nosními dírkami), Nádí Šódhana (bráhmánské dýchání), Sitali, Sitkari (chladivé dýchání). Dle studií jóga zlepšuje plicní funkce, snižuje bronchiální hyperreaktivitu a četnost astmatických záchvatů.
Relaxační techniky jako autogenní trénink, progresivní relaxace, vizualizace, meditace mohou pomoci snížit úzkost, stres a tím i celkovou reaktivitu organismu. Psychologické metody mohou pomoci i se změnou postojů, myšlenek a chování, které se na rozvoji alergie také podílejí.
Úprava stravy je dalším častým doporučením. Většina odborníků se shoduje na prospěšnosti středomořské stravy bohaté na zeleninu, ovoce, ryby, olivový olej, ořechy, naopak omezení živočišných tuků, červeného masa, rafinovaných potravin. Obecně se doporučuje vyvážená pestrá strava s dostatkem antioxidantů, vitaminů, minerálů, omega 3 mastných kyselin, probiotik. Očistné kúry, půsty, detoxikace postrádají větší vědecké důkazy.
Otužování a saunování posiluje přirozené termoregulační schopnosti a odolnost organismu, stimuluje tvorbu endorfinů. Střídání teplot aktivuje imunitní pochody a autonomní nervový systém. Dle některých studií pravidelné saunování snižuje riziko infekcí horních cest dýchacích. Podobné účinky může mít i speleoterapie – inhalace vzduchu a aerosolů v jeskyních.
Je vidět, že alternativních způsobů zvládání alergie existuje celá řada. Mají společné to, že aktivují přirozené samoúzdravné síly organismu, upravují prostředí a působí na úrovni celku. Nenahrazují klasickou medicínu, ale u některých pacientů ji vhodně doplňují. Vždy je třeba zvážit jejich vhodnost a bezpečnost v individuálním případě ve spolupráci s lékařem. Metodou první volby s prokázanou účinností zůstává alergenová imunoterapie. Právě o ní bude řeč v další kapitole.
Alergenová imunoterapie: naděje na vyléčení
Zatímco léky zmírňují jen příznaky alergie, alergenová imunoterapie (AIT) představuje dosud jedinou kauzální léčbu schopnou změnit přirozený průběh pylové alergie, zlepšit kvalitu života a zabránit rozvoji astmatu. Říká se jí také hyposenzibilizace, alergenová vakcinace nebo desenzibilizace.
Princip je geniálně jednoduchý. Pacient dostává po dobu několika let pravidelné dávky alergenu, na který je přecitlivělý. Začíná se velmi malou dávkou, která se postupně opatrně zvyšuje. Imunitní systém si tak postupně zvyká na alergen a přestává na něj bouřlivě reagovat. Cílem je navození tolerance – dlouhodobé nereaktivity i po vysazení léčby.
Imunoterapie se aplikuje buď ve formě podkožních injekcí v ordinaci lékaře (subkutánní forma = SCIT), nebo ve formě kapek či tablet pod jazyk doma (sublinguální forma = SLIT). SCIT je starší metoda s rychlejším nástupem účinku. Podává se 1-2x týdně v úvodní fázi a pak jako udržovací dávka 1x za 4-6 týdnů po dobu 3-5 let. SLIT je novější alternativa vhodná pro děti a pacienty s odporem k injekcím či astmatem. Alergen se aplikuje denně po dobu pylové sezóny nebo celoročně (tzv. pre-co-sezonální schéma). Kromě jednodušší aplikace má SLIT méně nežádoucích účinků.
AIT je vysoce účinná, úspěšnost se pohybuje kolem 70-80 %. U SCIT nastupuje účinek obvykle po 3-6 měsících, u SLIT po 12-18 měsících. Přetrvává i roky po vysazení. Kromě vymizení příznaků zlepšuje AIT i celkovou kvalitu života a snižuje spotřebu léků. Zabraňuje rozšíření přecitlivělosti na další alergeny a přechodu alergické rýmy do astmatu. Účinkuje i u dětí, kde navíc upravuje vývoj imunitního systému.
Indikací k AIT je prokázaná alergie na roztoče, pyly, plísně, zvířecí alergeny, hmyzí bodnutí s výraznými příznaky nereagujícími dostatečně na běžnou farmakoterapii. Nejvhodnější je její zahájení co nejdříve po stanovení diagnózy, kdy je šance na úpravu imunity nejvyšší. Provádí se celoročně či alespoň 3 měsíce před a v průběhu pylové sezóny. Kontraindikací je nekontrolované astma, aktivní autoimunitní choroby, imunodeficience, nádory, některé infekce, závažná kardiovaskulární onemocnění, psychózy, užívání beta-blokátorů, malé děti do 5 let (SCIT), do 2 let (SLIT). Komplikací může být alergická reakce po podání, proto se první dávky aplikují pod lékařským dohledem.
Perspektivní směry v AIT představují rekombinantní alergeny získané genovou modifikací. Mají standardizované složení, vysokou čistotu a nižší alergenicitu. Peptidové vakcíny obsahují pouze krátké úseky bílkovin zodpovědné za navození tolerance. Epikutánní aplikace náplastí nebo ošetření kůže laserem dovolí snadné podávání alergenů bez rizika závažných nežádoucích reakcí.
AIT je velkým přínosem pro alergology i alergiky. Bylo o ní publikováno přes 2500 studií prokazujících vysokou účinnost a bezpečnost. Je to jediná terapie měnící dlouhodobě reaktivitu imunitního systému. Časná léčba může zcela změnit průběh onemocnění, v lehčích případech může vést i k vyléčení. Problémem zůstává dlouhá doba léčby a cena nehrazená pojišťovnami. Většina pacientů si ale výrazné zlepšení kvality života pochvaluje a zpětně by do ní šla znovu.
Pokud uvažujete o AIT, poraďte se s vaším alergologem o nejvhodnější formě a načasování. Důležitá je i spolupráce a ochota dlouhodobě a pravidelně docházet na kontroly a aplikace. Nepřehlédněte další kapitolu o tom, jak sobě i svému prostředí ulevit od pylů.
Režimová opatření a prevence alergie v praxi
Léky a imunoterapie tvoří základ léčby pylové alergie, ale stejně důležité je upravit i své životní prostředí a styl. Cílem je minimalizovat kontakt s alergeny a podpořit přirozenou obranyschopnost organismu. Každá maličkost se počítá a jejich kombinace může značně ulevit od příznaků.
První linií je úprava domácího prostředí. Při úklidu používejte kvalitní vysavač s HEPA filtrem, který pohltí i nejjemnější částice. Vytírejte na vlhko, větrejte krátce ráno a večer. Omezte koberce, závěsy, čalouněný nábytek, plyšové hračky – vše, na čem se prach a pyl zachytává. Prach stírejte vlhkým hadříkem, knížky otírejte měkkým smetáčkem venku. Prádlo sušte uvnitř, ložní prádlo a polštáře perte na 60 °C každý týden. Používejte prodyšné antialergické povlaky. Do ložnice si neberte venkovní oblečení. Zvlhčujte vzduch – pylová zrna ve vlhku botnají a klesají k zemi. Pořiďte si čističku vzduchu s ionizátorem a HEPA filtrem.
Pobyt venku plánujte s ohledem na počasí a koncentraci pylů. Sledujte pylovou předpověď (www.pylovasluzba.cz). Vyhýbejte se pobytu v přírodě za suchého, větrného počasí a po bouřce, kdy bývá vysoká pylová zátěž. Ideální je po dešti, kdy déšť smyje pyl ze vzduchu. Nesušte prádlo venku, na oblečení se pyl zachytává. Po návratu domů se převlékněte, osprchujte vlasy. Nos a oči vypláchněte fyziologickým roztokem. Větrejte přes noc, kdy bývá pylů méně. Na procházky volte méně exponovaná místa – vyšší polohy, okolí vodních ploch, lesy. Vyhýbejte se čerstvě pokosené trávě.
Z hlediska kosmetiky a hygieny upřednostněte šetrné přípravky bez konzervantů, barviv a parfémů. Vybírejte značky vhodné pro citlivou pleť. Ženy měně make-up, řasenky, rtěnky, na kterých se pyl zachytává. Rty ošetřujte vazelínou, do nosu aplikujte nosní filtry nebo speciální gel. Dlouhé vlasy noste sepnuté. Pravidelně si myjte ruce, nesahejte si do obličeje. Po očistě aplikujte zklidňující krémy a masti.
Při volbě povolání i zálib zvažte riziko kontaktu s alergeny. Nevhodné je zahradnictví, zemědělství, lesnictví, práce v prašném prostředí. Bezpečnější jsou manuální práce uvnitř, administrativa, IT technologie. Pozor na alergenní rostliny (ambrozie, bříza, pampeliška, kopřiva) i při zahradničení a kutilství. Z domácích mazlíčků tolerují alergici lépe psy než kočky, nejlepší jsou akvarijní rybičky, hadi, želvy. Pozor na exotická zvířata (morčata, křečci) i venkovní chovy.
Pobytovou dovolenou plánujte mimo vrchol pylové sezóny, na horách nebo u moře. Vhodné jsou oblasti s minimem pylové zátěže (Island, severní Skandinávie, alpské oblasti nad 1500 m n. m., Kanárské ostrovy aj.) Ubytování volte bez koberců a závěsů. V teplých krajích pozor na exotické rostliny a plísně. Nezapomeňte léky a potvrzení o jejich nezbytnosti při cestách letadlem. V autě využívejte pylové filtry a klimatizaci s vnitřní cirkulací vzduchu.
Základem dlouhodobé prevence je zdravý životní styl. Jezte pestrou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, ořechy, semena, ryby. Vybírejte čerstvé, lokální a sezónní potraviny. Omezte cukry, sladkosti, pšeničnou mouku, polotovary, konzervy. Pijte dostatek vody, omezte alkohol. Udržujte si zdravou tělesnou hmotnost. Hýbejte se pravidelně na čerstvém vzduchu, ale ne v době pylové špičky. Posilujte svou imunitu – otužujte se, saunujte, sportujte. Dopřávejte si dostatek spánku a relaxace. Nekuřte a vyhýbejte se zakouřeným prostorům. Korigujte brýlemi případné poruchy zraku, noste sluneční brýle.
I když to může znít banálně, kombinace drobných změn v životním stylu může výrazně ulevit od příznaků pylové alergie a předejít komplikacím. Vyplatí se být aktivní, systematický a důsledný. Svou roli hrají i psychologické faktory a motivace. Více si o nich povíme v příští kapitole.
Psychologické aspekty alergie a jejich zvládání
Pylová alergie není jen záležitostí těla, ale ovlivňuje i duši. Opakované a dlouhodobé obtíže vyčerpávají, omezují v aktivitách, narušují vztahy i pracovní výkonnost. Není divu, že mnoho alergiků trpí úzkostmi, podrážděností, depresí. Chronický zánět navíc sám o sobě zhoršuje nervové funkce a naopak stres a negativní emoce zvyšují vnímavost k alergenům. Bludný kruh se uzavírá.
Klíčem k jeho rozložení je pozitivní přístup. Místo sebelítosti a katastrofizování je třeba zaujmout postoj bojovníka. Alergie sice komplikuje život, ale nemusí ho zcela ovládnout. Je dobré vnímat i úspěchy a pokroky v léčbě, byť malé. Oceňovat chvíle bez obtíží, užívat si čas s blízkými. Nezapomínat na koníčky a radosti, pro které stojí za to se léčit. Motivací může být i touha po dětech bez alergické zátěže.
Základem úspěchu je aktivní spolupráce s lékařem. Společně stanovte reálné cíle léčby a plán kontrol. Ptejte se, informujte se z ověřených zdrojů, zapisujte si své obtíže. Nebojte se říct, co potřebujete. Dodržujte dohodnutý léčebný režim a neměňte samovolně léky. Nebojte se přiznat případná pochybení. Jste partneři se společným cílem.
Stres patří k významným spouštěčům alergie, proto je důležité umět ho krotit. Najděte si každý den čas sám pro sebe. Naučte se relaxovat – pomocí jógy, meditace, dechových cvičení, autogenního tréninku. V akutním stresu pomůže rozptýlení, hluboké dýchání do břicha, procházka. Z dlouhodobého hlediska oceníte time management a asertivní komunikaci. Promluvte si s partnerem, dětmi, přáteli o tom, co prožíváte. Dobrý pocit navozují i koníčky, tvořivost, hudba, pobyt v přírodě, dobrovolnictví.
Rodina a přátelé hrají důležitou podpůrnou roli. Sdílená starost je poloviční starost. Blízcí by měli vědět, jak vám mohou ulevit – upravit prostředí, vyslechnout, rozptýlit, pohlídat děti či domácnost v době obtíží. Důležité je, abyste se alergií nedal izolovat od společenských aktivit. Vysvětlete okolí, co s vámi alergie dělá, co potřebujete nebo co naopak zvládnete sám. Zapojte rodinu do úklidu a úprav domácnosti. Společně dodržujte režimová opatření.
Velkou vzpruhou mohou být svépomocné skupiny a pacientské organizace. Získáte tam cenné informace z první ruky, praktické tipy, kontakty na specialisty i pochopení stejně postižených. Můžete se podělit o zkušenosti, probrat trápení, najít přátele. Uspořádejte společnou akci, setkání, výlet.
V těžších případech může pomoci i odborník na duši – psycholog či psychoterapeut. Poskytne bezpečný prostor k ventilaci emocí, pomůže najít zdroje zvládání, opravit dysfunkční postoje, podpořit sebedůvěru, zlepšit komunikaci s okolím, doprovodit na cestě osobního růstu. S alergií nemusíte zápasit sami.
Závěrem si můžeme představit několik příběhů úspěšných alergiků:
Jana (32 let) má alergii na pyl břízy, bojuje s ní od dětství. Po letech všelijaké léčby jí nejvíc pomohla alergenová imunoterapie a jóga. Upravila stravu, domácnost a začala běhat. Občasnou rýmu bere s nadhledem a žije naplno. Petr (28 let) má astma a alergii na roztoče a trávy. Dlouho to tajil v práci kvůli ostychu, izoloval se a hodně trpěl. Ve svépomocné skupině sdílel své obavy a našel pochopení. Změnil práci, vysadil cigarety, užívá pravidelně léky. Při zhoršení aplikuje úlevové postupy z behaviorální terapie. Konečně má nemoc pod kontrolou. Alena (24 let) má alergii na pyly a sama je lékařka. Využívá relaxační techniky, péči o pleť a celoroční otužování. Pomáhá i dalším dospívajícím alergiků v rámci preventivního programu. Každý příběh je originál, ale většinou zahrnuje motivaci, informace, aktivní přístup, režimová opatření a vhodnou léčbu. Nejdůležitější je neztratit naději a nevzdat to. Každý problém má řešení, jen ho někdy musíme déle hledat.
V další kapitole se podíváme, co vše může ovlivnit peněženku alergika a na jaké příspěvky a úlevy má nárok.
Ekonomické a právní aspekty léčby alergie
Léčba alergie bývá dlouhodobou záležitostí a může značně zasáhnout do rodinného rozpočtu. Naštěstí je většina diagnostických a léčebných úkonů hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Standardně jsou plně hrazena alergologická a imunologická vyšetření, kožní testy, spirometrie, rhinomanometrie i léky předepsané lékařem z kategorie „základní“. Bez doplatku jsou např. některá antihistaminika (Analergin, Dithiaden, Zyrtec), intranazální kortikoidy (Avamys, Nasacort), inhalační léky při astmatu (Seretide, Symbicort, Alvesco, Ventolin). Částečně hrazeny bývají modernější nesedativní antihistaminika (Aerius, Xyzal, Claritine), antileukotrieny (Singulair, Accolate), některá imunoterapeutika. Doplatek se řídí aktuálním zněním Seznamu léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění, který vydává SÚKL.
Z vlastních zdrojů si pacient obvykle hradí volně prodejné léky, oční a nosní kapky, fyzioterapii, výživové doplňky (probiotika, omega-3 mastné kyseliny, antioxidanty), případně pomůcky usnadňující život s alergií (čističky vzduchu, zvlhčovače, speciální povlečení apod.) I tyto náklady lze snížit – srovnáním cen, využitím slev a bonusových programů lékáren, nákupem ve velkém balení. Zdravotnické potřeby a pomůcky lze nakoupit i v internetových obchodech.
Zdravotní pojišťovny alergiků často na žádost přispívají na ozdravné pobyty u moře či na horách, na klimatické léčebny, lázně, rehabilitace, sportovní aktivity. Využít lze příspěvky z fondu prevence, případně ze speciálních programů pro chronicky nemocné. Podmínky poskytování a výše příspěvků se liší dle konkrétní pojišťovny a zdravotního stavu pojištěnce. Žádost podává ošetřující lékař a přikládá lékařskou zprávu.
Těžcí alergici s výraznými dechové obtížemi, kožními projevy či omezením hybnosti v důsledku komplikací mohou zažádat o přiznání některého stupně invalidity. Posuzuje se pokles pracovní schopnosti dle funkčního vyšetření plic, kůže, hybného aparátu. Invalidita 1. stupně znamená pokles pracovní schopnosti o 35-49 %, 2. stupeň 50-69 %, 3. stupeň nad 70 %. Podle toho se odvíjí výše invalidního důchodu. Ten je určen k dorovnání příjmu u lidí, kteří kvůli nemoci nemohou pracovat na plný úvazek nebo vykonávat své původní zaměstnání. Nárok se prokazuje Rozhodnutím o invaliditě příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. O dávky se žádá na úřadu práce.
Alergici požívají i určité právní ochrany. V zaměstnání mají na základě lékařského posudku nárok na úpravu pracovních podmínek, přeložení na jinou pozici, případně i rozvázání pracovního poměru s odstupným, pokud zaměstnavatel potřebné úpravy nemůže zajistit. Úpravy se týkají např. omezení kontaktu s alergeny, přeložení z venkovního pracoviště do místnosti, omezení fyzické zátěže, nočních směn apod. Ve škole může alergik zažádat o individuální vzdělávací plán s ohledem na průběh onemocnění, úlevy z TV, případně i o asistenta pedagoga při těžším průběhu. Píše se to do posudku dětského alergologa nebo praktika pro účely OSPOD nebo ředitele školy. V dopravě mají alergici s těžkým astmatem či ekzémem právo na bezplatnou přepravu s doprovodem ve veřejné dopravě, případně na parkovací průkaz. Potvrzuje se nárok na slevu v lékařském posudku.
Z výčtu je zřejmé, že léčbu alergie nemusí pacient táhnout zcela sám. Je dobré využít všech zákonných možností úhrad a úlev, vyplatí se i doptat se aktivně své zdravotní pojišťovny. Ušetřené peníze alergik jistě využije na aktivity, které mu pomáhají se udržet fit. A právě pozitivní vize zvládání alergie bude tématem naší poslední kapitoly.
Budoucnost léčby a prevence alergie
Výzkum v oblasti alergologie jde mílovými kroky kupředu a přináší nové fascinující možnosti pro pacienty. Velké naděje se upínají k metodám individualizované medicíny, která bere v úvahu jedinečný genetický a molekulární profil každého pacienta. Díky pokrokům v genomice a proteomice dokážeme stále přesněji identifikovat geny a bílkoviny podílející se na rozvoji a průběhu alergie. Na základě těchto poznatků lze vyvinout cílenější léčbu „šitou na míru“ konkrétnímu pacientovi.
Velký potenciál má biologická léčba, která využívá přirozené látky tělu vlastní. Patří sem např. monoklonální protilátky (omalizumab, mepolizumab), které blokují působení mediátorů zánětu jako IgE nebo IL-5. Používají se již u těžkého alergického astmatu nereagujícího na běžnou léčbu. Dále jsou to rekombinantní alergeny získané genetickým inženýrstvím, které zvyšují účinnost a bezpečnost alergenové imunoterapie. Fúzní proteiny složené z alergenů a imunomodulačních sekvencí zase podporují tolerogenní působení vakcín.
Do budoucna je zkoumána i možnost genové terapie, která by „přeprogramovala“ alergické geny pomocí neškodných virových vektorů. Nadějná je i léčba kmenovými buňkami, které by mohly nahradit poškozené buňky a tkáně a obnovit jejich správnou funkci. Velký význam pro alergii má i oblast výzkumu mikrobiomu – bakteriálního osídlení střeva, kůže, dýchacích cest. Ukazuje se, že právě složení a rozmanitost mikrobiomu v raném dětství ovlivňuje nastavení imunitního systému a rozvoj alergií. Proto se zkoumá možnost cíleného ovlivnění mikrobiomu pomocí probiotik, prebiotik, synbiotik nebo transplantací stolice.
Zásadní je i oblast prevence. U dětí alergických rodičů lze již v těhotenství a časném dětství působit preventivně – úpravou stravy matky, kojením, oddalováním příkrmů, užíváním probiotik, rozumnou hygienou, omezením zbytečné antibiotické léčby. Už i krátké kojení snižuje riziko alergie o desítky procent. Nadějně vypadají i pokusy s preventivním podáváním alergenů (burské oříšky, lepek) na navození orální tolerance. Důležitá je i edukace nastávajících rodičů o rizikových a protektivních faktorech.
Významnou roli bude hrát i zlepšování kvality ovzduší a životního prostředí. Probíhají rozsáhlé projekty ozdravení průmyslových oblastí, obnovy zeleně ve městech, výsadby nealergenních dřevin, monitorování a regulace koncentrace pylů, omezování smogu a emisí. Lepší osvěta a legislativa by měla omezit i kouření a používání dráždivých látek v domácnostech. Každá z těchto oblastí může po malých krůčcích přispět ke snížení alergenní zátěže populace.
Ačkoliv úplná eliminace alergií je v nedohlednu, můžeme se těšit na významný pokrok v jejich léčbě a prevenci. Kombinací moderních individualizovaných přístupů, zdravého životního stylu a zlepšování prostředí by se mělo postupně podařit snížit výskyt i zmírnit průběh této civilizační choroby. Pacientům by se měla zvýšit kvalita života, snížit závislost na lécích a rozvinout jejich přirozený potenciál. Klíčová bude i větší spolupráce odborníků různých oborů, státních institucí, škol, firem a samotných pacientů. Jedině tak se může každý alergik stát odborníkem na svou vlastní nemoc a převzít za ni zodpovědnost. Alergie nás již nemusí tolik trápit, pokud spojíme moderní vědu s moudrostí přírody a vlastním aktivním přístupem. Vyplatí se vytrvat, nevzdávat to a hledat nová řešení. Život je příliš krásný na to, abychom ho proplýtvali na pofňukávání s ucpaným nosem.
Pevně věřím, že informace a rady v tomto článku pomohou mnoha alergikům i jejich blízkým lépe pochopit povahu alergie a najít vlastní cestu, jak ji dostat pod kontrolu. Každý úspěch byť malý se počítá. Onemocnění už nesmí diktovat, co můžeme a nemůžeme. Buďme pány své alergie a aktivně utvářejme svůj život k lepšímu. Přeji všem hodně sil, trpělivosti a radosti na této cestě. Společně to zvládneme!
Závěr
Dostáváme se na konec našeho dlouhého povídání o pylové alergii. Dovolte mi krátce shrnout hlavní myšlenky a poznatky, které jsme probrali. Seznámili jsme se s příčinami, mechanismy a projevy pylové alergie, s moderními možnostmi její diagnostiky a léčby. Hovořili jsme o přínosu i limitech klasické farmakoterapie, zejména antihistaminik a kortikoidů. Ukázali jsme si pestrou paletu doplňkových léčebných přístupů od fytoterapie přes akupunkturu po fyzioterapii a úpravu životního stylu. Zdůraznili jsme klíčovou roli alergenové imunoterapie jakožto jediné kauzální léčby s potenciálem změnit přirozený průběh nemoci. Probrali jsme hlavní zásady prevence a režimových opatření v domácnosti i venku. Nahlédli jsme pod pokličku psychiky alergika, poskytli návod na zvládání stresu a pozitivní přístup k nemoci. Rozebrali jsme i ekonomicko-právní aspekty jako úhrady z pojištění, příspěvky či invalidní důchod. A konečně jsme nakoukli do budoucnosti s nadějnými trendy individualizované biologické léčby a prevence.
Tím vším se jako červená nit táhne apel na aktivní a zodpovědný přístup alergika k vlastnímu zdraví. Informovaný pacient, který rozumí své nemoci, ví, jak ji řešit, a hlavně chce na sobě pracovat, má vyhráno. Samozřejmě to chce notnou dávku vůle, disciplíny, trpělivosti, spolupráce s lékařem a podpory okolí. Ovšem vynaložené úsilí se mnohonásobně vrátí v podobě kvalitnějšího života bez omezení a závislosti na lécích. Rozhodně to stojí za to, nenechat se diktovat alergií, ale naopak využít ji jako příležitost k osobnímu růstu a změně.
Rád bych vyzdvihl ohromný pokrok, který medicína v posledních letech udělala v diagnostických a léčebných možnostech alergie. Kombinace alergenové imunoterapie, cílené biologické léčby a úpravy životního stylu dnes nabízí nebývalé vyhlídky na úlevu, až vyléčení příznaků a minimalizaci komplikací. I když to zní možná příliš optimisticky, pevně věřím, že v horizontu 10-20 let by se nám díky intenzivnímu výzkumu mohlo podařit výskyt alergie v populaci výrazně snížit. Klíčová bude osvěta veřejnosti, mezioborová spolupráce odborníků, systémová opatření ke zlepšení životního prostředí i cílená prevence v rizikových skupinách.
Mé poselství je jednoznačné – pokud jste alergik, nesmiřte se s tím! Vezměte svůj osud do vlastních rukou, buďte aktivním spoluhráčem v boji proti alergii. Ptejte se, vzdělávejte se, požadujte pro sebe tu nejlepší dostupnou péči. Vyzkoušejte, co vám funguje, upravte si domov i denní zvyky, ale nezapomínejte žít a radovat se. Zkuste najít v alergii i nějaké pozitivum – například vás donutí zvolnit, lépe pečovat o sebe, trávit čas na čerstvém vzduchu, vážit si zdraví. Vnímejte ji jako parťáka, ne nepřítele. Naučte se s ní vytančit ten nejlepší možný tanec. A hlavně vytrvejte, i když se nedostaví výsledky hned. Mějte na paměti, že na potíže nejste sami a vždy existuje řešení.
Přál bych si, aby se tento článek stal užitečným průvodcem a zdrojem inspirace pro všechny, jimž pylová alergie znepříjemňuje život. Aby podnítil zájem o nové přístupy v léčbě i motivaci s alergií poprat aktivně a zodpovědně. Vždyť právě vy, milí čtenáři, máte tu moc proměnit informace ve skutky a ujmout se role experta na svůj vlastní život. Pokud se vám podaří díky radám v článku byť jen o kousek zlepšit svůj zdravotní stav a kvalitu života, budu nesmírně rád. To je ta nejlepší odměna, jakou si autor může přát.
Závěrem bych rád vyjádřil obdiv a vděčnost všem lékařům, vědcům, terapeutům a dalším profesionálům, kteří zasvětili svůj život péči o alergiky a hledání nových řešení. Velký dík patří i pacientským organizacím, svépomocným skupinám, osvětovým projektům a médiím, které šíří osvětu a podporu veřejnosti v této oblasti. A v neposlední řadě patří uznání i samotným alergikům a jejich blízkým za každodenní statečnost a odhodlání vytrvat. Jen společnými silami můžeme naplnit vizi světa, kde se s alergií bude žít mnohem lépe. Tak vzhůru do boje!
